Ve starých domech v Kyoto býval tento čaj téměř samozřejmostí. Pil se večer. Po jídle. V zimě. V tichu kuchyně, kde ještě doznívalo teplo z kamen a venku se pomalu stmívalo. Nebyl slavnostní ani vzácný. A právě proto je na něm něco krásného. Kyōbancha vzniká z velkých listů a stonků, které zůstávají na čajovnících přes zimu. Na jaře se sklidí, dlouze napaří a následně pomalu praží. Díky tomu získává výraznou vůni kouře, suchého dřeva, podzimního listí a jemně nasládlý závěr. Na první pohled působí téměř rustikálně — velké tmavé listy připomínají spadané listí z lesa. Ale po zalití se objeví překvapivě jemný a uklidňující charakter. Kouřovost není agresivní, spíš hřejivá a měkká. V chuti se objevují tóny pečených kaštanů, praženého obilí a lehké karamelové sladkosti. Příprava 5 g čaje 200 ml vody 90–95 °C 1–2 minuty vhodný pro více nálevů Výborný také ve velké konvici na dlouhé večerní popíjení. Obsahuje minimum kofeinu.